Opravdovou radost mám, když se sejdu se svojí rodinou.
Nemyslím tu radost, když se vám konečně podaří koupit boty, které rok nemůžete sehnat. Nebo radost, že se vám konečně povedl dokonalý cheesecake, jako mají v Imperialu...
Ale prostě takovou tu čistou radost, že jste konečně zase s těmi, které nejvíc na světě milujete.
Na fotkách ségra Eva, brácha Honzík, já a Marek.
Foceno v jedné skvělé cukrárně v Třebíči! Mají nejlepší nutellovou zmrzlinu!
ten text i fotky jsou hrozně milý!když jsem to četla/sledovala, musela jsem se usmívat jako debílek.fakt krásný!
OdpovědětVymazatděkuju!:)
Vymazatp.s.:přesně vím,co myslíš.během některejch rodinnejch oslav prostě sedím,piju zelenej čaj a koukám po všem,co jsou tam se mnou a říkám si,jaký štěstí mám, že mezi nima můžu bejt)
OdpovědětVymazat:) je to fakt to nejdůležitější, i když to zní jako blbé klišé. Čím jsem starší, tím víc si to uvědomuji a díky tomu, že se se sourozenci bohužel nemohu vidět každý den jsou pro mě tyto okamžiky opravdu vyjímečné.:)
Vymazatto jsou rozkošné fotky:)
OdpovědětVymazat