Ýbrkýbl- Fashion bazar s mými pamlsky!

Ýbrkýbl je skvělý počin party kamarádů, které bavil nápad fashion bazaru a nebáli se pustit do vlastního projektu. 

Je to velice jednoduché, chcete prodat své staré oblečení a pořídit si nové kousky? Zaregistrujte se na stránkách Ýbrkýblu, zadejte, co chcete prodat, přineste oblečení 11. nebo 12.9 do Gridu na Národní třídě a přijďte si 20. nebo 21.9 pořídit nové kousky! V neděli 22. si můžete vyzvednout výplatu a případně neprodané oblečení. Za zprostředkování prodeje si organizátoři účtují 25% z ceny prodaného oblečení, aby pokryli nájem prostor a další výdaje. 

Pokud Vás tato akce zaujala, určitě se podívejte na stránky Ýbrkýblu, kde toho najdete mnohem víc, v případě dotazů se nebojte kontaktovat organizátory třeba na jejich facebooku, všichni jsou neuvěřitelně milí!

Pokud vás nenalákám na oblečení, nalákám vás na mé dobroty? Po skvělém letním Ýbrkýblu se totiž vrhám do dalšího a mezi namáhavém svlékání a oblékání budete moct ochutnat vanilkový cheesecake, slaninový quiche nebo třeba ultračoko koláč z mé produkce. Jako minule mi bude s pečením pomáhat kamarádka Joho, která umí vyšilovat za nás obě, když se něco nááhodou nepovede (věříme, že už se to nebude opakovat:))!

Takhle se Jo skoro zhroutila, když jsme zjistili, že se makovec vinou špatné formy nedopekl, následovala rychlá akce PŘESUN do nejbližší trouby a pak se vesele pokračovalo dál. Už se to nestane, forma je zakopaná v šuplíku!

Jednoduše, pokud máte chuť, určitě přijďte na kus ořechové bábovky, řeči nebo okouknout nové oblečení na zimu! 

Mějte se krásně a hoodně dobrého jídla!

Za krásné fotografie vděčím organizátorům Ýbrkýblu!

Vaření s Oldřichem Sahajdákem*

Díky Foodies clubu VŠE, který vede má úžasná foodies kamarádka Jana, jsem se zúčastnila vaření s dvojitým držitelem Michelinské hvězdičky, Oldřichem Sahajdákem. 

Vaření probíhalo v La Degustation Boheme Bourgeoise, přesněji ve zkušební kuchyni restaurace. 

Nejprve jsme si prošli opravdou kuchyni restaurace a podívali se, jak kuchaři skladují potraviny. Je obdivuhodné, kolik věcí si kuchaři dělají sami. Ve skladech najdete domácí marmelády, různé octy nebo domácí zázvorové pivo. 

Poté jsme již zakotvili v naší zkušební kuchyni, dostali menu, nahodili zástěry a šli na to. 

Na našem degustačním menu bylo 6 chodů, nakonec jsme jich ale připravovali jen 5 a jedli 7...Kouzlo. 

Kouzlo to samozřejmě nebylo, protože jsme jako pozornost dostali skvělý tataráček v oplatce a bez práce pro nás byl i první chod, protože kedlubna se musela nechat marinovat delší dobu. 

Proto jsme se rovnou pustili do druhého chodu, což byla cibule a špek s omáčkou z hroznového vína.

Druhý chod byl pro mě asi nejzajímavější, tvořil ho mimojiné celer pečený v chlebu. Proto jsme si nejdřív udělali těsto na obalení celeru, celer obalili a dali péct.

 Upečený celer v chlebu jsme oloupali, nechali vychladnout a před servírováním ogrilovali.

 O. Sahajdák a Foodies VŠE v akci.

 První chod, hovězí tataráček v křupavé oplatce. Byl úchvatný!!!

 Kedlubna a libeček byl další chod, který zastupoval takovou malou chuťovku. 

 Dalším chodem byla cibule a špek, na tomto jídle už jsme spolupracovali s Oldřichem a u stolu se neslo jen dlouhé aaach. Kdo by řekl, že cibule může být tak dobrá?

 Celer pečený v chlebu se podával s domácím celerovým tvarohem, jablečným pyré a nastrouhanou petrželí. Celer jsem jako malá neměla ráda, ale potom, co jsem ochutnala celerový krém s portským vínem, zamilovala jsem si ho. Tenhle chod byl pro mě tedy úchvatný!

 U hlavního chodu jsme neměli žádnou omáčku, záměrně. Na každý talíř jsme dali syrový žloutek a pistolí ožehli jeho povrch, aby se trochu zpevnil, ale zůstal krásně tekutý.

 Hlavní chod tvořilo grilované kuřecí maso, ožehlý žloutek, bylinková krupicová kaše, slané corn flakes, ředkvička a bylinky. 

Předposledním chodem byly úžasné lišky s kapustou a omáčkou s přepuštěným máslem. 

A sladkou tečku tvořily lívance s pěnou z broskví a rebarborou. Mňam!

A tady už jsme všichni Foodies a Oldřich Sahajdák. Bylo to úžasné odpoledne- večer a všichni jsme si to moc užili. Děkuji moc panu Sahajdákovi, že si nás pustil do kuchyně, trpělivě odpovídal na naše dotazy a byl naprosto skvělý učitel!

Další fotky nejen z této akce můžete najít na mém instagramu, který už dlouho zběsile používám, ale vždy se o tom zapomenu zmínit. Můj instagram najdete tady pod přezdívkou bitinghanah. 

Narozeninový vanilkový cheesecake s ovocem

Rok se s rokem sešel a Marek slavil další narozeniny, tentokrát 21. 

Protože jsem den před narozeninami měla důležitý kurz (o něm příště) do večera, věděla jsem, že nestíhám žádné promazávání pater a podobné věci. Proto padla volba na jednoduchý vanilkový cheesecake, který M. miluje, je hotový raz dva (až na chladnutí) a do léta jako stvořený. 

Na vanilkový cheesecake do 26cm formy potřebujete:

500g mascarpone

500g Philadelphie nebo jiného krémového sýra 

5 vajec

2 žloutky

cca 200g krupicového cukru (doporučuju směs mascarpone, sýra a cukru ochutnat a případně přidat)

130 ml smetany ke šlehání

1 lžíci citronové šťávy

1 lžičku vanilkového extraktu 

180 g sušenek na korpus (bebe, lotusky, já použila esíčka)

cca 50 g másla, rozpuštěného

1lžíci zakysané smetany smíchanou s lžičkou moučkového cukru

ovoce na ozdobu

mátu na ozdobu

Postup:

Sušenky rozmixujte nebo rozdrťte v robotu na jemno. Sušenky promíchejte s máslem a napěchujte směs do pečícím papírem vyložené formy (stačí dno). Sušenkový korpus dejte na 10 minut do mrazáku nebo alespoň do lednice. Troubu si mezitím předehřejte na 180 stupňů a na dno trouby postavte pekáček s vodou, abyste vytvořili v troubě páru.

Náplň cheesecaku doporučuju šlehat v robotu nebo alespoň elektrickým šlehačem. V míse ušlehejte mascarpone, krémový sýr a cukr, až se vše spojí. Poté zašlehejte po jednom vejce a žloutky. Přidejte citronovou šťávu, smetanu a vanilkový extrakt. 

Sušenkový základ vyndejte z mrazáku/lednice a dejte na 8 minut do trouby zapéct. Sýrovou náplň promíchejte a nalijte na předpečené sušenky. Cheesecake pečte asi 45 minut, aby se dortu mírně klepal jen prostředek, když s ním zatřepete. Když je dort hotový, vypněte troubu a nechte ho tam vychladnout. Po hodině můžete otevřít troubu, aby šlo chladnutí rychleji. Vychladlý cheesecake dejte do lednice řádně vychladnout na nejméně 6 hodin, lépe přes noc. 

Vychladlý cheesecake pomažte zakysanou smetanou s cukrem, ozdobte ovocem a mátou.

TIP

• Zdá se vám Philadelphia moc drahá? Podívejte se v Makru po krémovém sýru Fénix, který můžete koupit v kilovém kyblíčku, vyjde vás levněji a chuť je podobná.
• Opravdu nepodceňujte vyložení dna pečícím papírem, může se vám snadno stát, že otevírací forma bude tekutou náplň propouštět. 
• Nelekejte se, že se cheesecake nafoukne, jakmile troubu vypnete, dort se při chladnutí zase zarovná. 

EMA, nový espresso bar po cestě...

 Když jsem ještě nebydlela napůl v Praze, jezdila jsem dost často vlakem na Masarykovo nádraží a taky se mi bohužel často stalo, že mi vlak ujel. Přes týden nic hrozného, přes víkend horší. Jenže kam pak jít? Sednout si na tu nádražní pizzu? Hmm, nic moc. Vlastně jsem žádné místo v okolí neměla doopravdy ráda.

To se teď změnilo, protože kavárna Café Lounge expandovala a otevřela si hned vedle nádraží v ulici Na Florenci krásný espresso bar EMA. 

EMU jsme dlouho očekávali, samozřejmě se o ní začalo šuškat už dávno, proto jsme se do ní s kamarádkou Míšou ihned vypravily. EMA sice officiálně otvírá až 1.7., ale nyní už jede ve zkušebním provozu.

První, co nás ohromilo byl světlý interiér plný dřeva, nábytek alá staré školní židle, nádherné květiny, ledabyle zavěšené žárovky, všechno k sobě tak pasovalo a tvořilo úžasné místo, kam se chcete vracet.

Na první pohled se může zdát, že židlí v kavárně moc není, na druhou stranu si můžete sednout na lavice u oken nebo na bar ze školních židlí. 

Káva, ihned jsme zjistili, co mají za nabídku díky velké dřevěné tabuli nad barem. Já zkusila cappuccino a udělala jsme dobře, protože nad nádherným méďou jsme se rozplývaly asi hodinu. Namíchanou směs mají moc zajímavou a moc nám chutnala, ale o bližším infu jsme nepátraly, myslím, že jsem zaslechla něco o kávě La Boheme, ale jistojistě vám to nepovím.

Velkou nabídku jídla espresso bar nenabízí, ale hlad zaženete koláčem nebo plněnou buchtou.

Jediné, co mě mrzí je, že EMA nenabízí wifi připojení a podle obsluhy se ani v budoucnu neplánuje. 

EMA otvírá bohužel až v 8 hodin a je k dispozici jen do všední dny do 18:00.

Kurz Mořské plody v Chefparade*

V pátek jsem zavítala podruhé na kurz Chefparade a opět jsem odcházela spokojená, dobře najedená a poučená . Jednalo se o kurz Mořský plody a vedl ho sympatický Honza, který dělá šéfkuchaře v restauraci Lví Dvůr, která se nachází u Pražského hradu. 

Tento kurz jsem si vybrala, protože mořské potvory miluji, ale chybí mi technika, jak je správně připravovat. Jak poznat, že jsou čerstvé?

 Jak poznat, že jsou dostatečně udělané? atd. 

Tyto věci možná z internetu dočtete, ale přece jen je lepší mít nad sebou někoho se zkušenostmi, který vám ukáže základ a vy pak budete moct experimentovat. Přesně tak se snažím vybírat kurzy, aby mi dali něco, co použiji dál (viz temperování čokolády na pralinkách). 

Navíc v Chefparade jsem byla v obou případech s kurzy spokojená. Všechno jsem si vyzkoušela, všechny dotazy mi byly zodpovězeny, lidé byli příjemní, všichni měli dost místa a jídlo se povedlo.

 Náš šéf Honza

Dušené slávky s citronovou trávou, zázvorem a koriandrem

 Koktejl z tichomořských krevet (Jedno z nejlepších jídel, určitě plánuji zopakovat doma, měli byste zájem o recept? Není to nic složitého!)

 Příprava olihní a potřebné fotodokumentování!

Smažené olihně s petrželovou solí a česnekové aioli. Úžasné! Smažené olihně miluji, ale petrželová sůl tomu dodala ještě mnohem víc! Recept určitě v budoucnu přidám, ideální jídlo na letní párty!

 Humři připravení na vaření, otupělí z chladu. 

 Uvaření humři

 Humry jsme uvařili, rozpůlili a potřeli marinádou, následně zapékali...

...až vznikl humr Thermidor. Humra a humří kaviár jsem měla poprvé, ale nějak zvlášť mě nezaujal, nebylo to špatné, ale že bych ho musela dělat znovu, to ne.

Pokud byste měli zájem kurz navštívit, další se koná 19.7. a je ještě 7 volných míst, cena je 1390,-. 

Chci se zeptat, máte někdo nějakou zkušenost s kurzy Cocina Rivero?

Mějte se krásně a přežijte tohle nečasí!

Sapa, malá Hanoj v Praze*

Fotky ze Sapy jsem vám už ukazovala tady, když jsem byla na exkurzi s holkama z Viet food friends.

 V pátek jsem se ale do Sapy vypravila zase, tentokrát jsem sebou vzala kamarády Tomáše, Míšu a díky bohu s námi šla naše vietnamská kamarádka Duyen.

O Sapě jste už určitě slyšeli, malý vietnamský svět v Praze se nachází v Libuši na zastávce Sídliště Písnice. Na Kačerově nastupte do autobusu, který je plný Vietnamců a určitě pojedete správným směrem. 

Sapa je opravdu malá Hanoj pro Vietnamce, mají tam svého doktora, cestovní kanceláře, kadeřnictví a samozřejmě bistra a restaurace. 

V pátek jsme se tedy sešli na zastávce s Tomášem a Míšou, a protože Duyen měla zpoždění, vydali jsme se na jistotu do bistra na Bánh cuốn. 

Bánh cuốn - tenké placky z rýžové mouky a vody, plněné malinkými kostičkami hub a mletým vepřovým masem,  posypané křupavou cibulkou. Tato pochoutka se ve Vietnamu často jí k snídani a podává se s vietnamskou paštikou a zálivkou s citronem, chilli a čerstvými bylinkami.

Rolky jsou jedním z TOP, co jsem z vietnamské kuchyně ochutnala (krevety v úžasné omáčce od Aniččiné mamky jsou nejvíc!). Proto mě nepřekvapilo, že si je ihned zamilovali i Míša a Tomáš, přestože nemají s vietnamskou kuchyní zkušenosti. 

Do bistra za námi za nějakou dobu dorazila Duyen a mohli jsme popojít dál. Když se mě ptala, co dalšího bych chtěla kamarádům ukázat, věděla jsem, že to musí být chè. Chè je něco jako pudink z fazolí. Nelekejte se, Tomáš s Míšou se taky nijak netvářili na fazole a pudink, dokud neochutnali. Tento pudink se jí hlavně v létě, protože se podává s kokosovým mlékem a ledem. Pudink se doplňuje kousky želé nebo malými knedlíčky, které jsou opět naplněny fazolemi. ''Malý'' kelímek stojí v Sapě 30,- a velký 50,- (my jsme měli malý a opravdu nás to zasytilo). 

Pudink nám slečna namíchala z různých druhů a posypala praženým kokosem. Je to hrozná mňamka, nebojte se to ochutnat! 

Naší téměř poslední zastávkou bylo bistro s polévkami bún. Konkrétně jsme si dali Bún bò Huế tedy polévku s hovězím masem a krevetovými knedlíčky. Polévka je plná nudlí a bylinek a hlavně je jí pořádná mísa. 

K polévce jsme dostali smažené tyčinky, které jsme si do vývaru měli namáčet. Tyto tyčinky jsou jen z mouky, mléka, pečícího prášku, soli a cukru. Na mě jsou tedy moc mastné, ale někomu chutnaly. 

Polévku jsme si rozdělili mezi sebou na menší porce, protože už jsme byli docela nacpaní.

TIP: Pokud chcete hůlky na chvilku odložit, opřete je o talířek nebo položte přes misku, ale nikdy nevrazte hůlky do jídla ( má to něco společného s pohřebními rituály), také byste neměli hůlkami ťukat do misky, protože byste tak přivolali k jídlu duchy.

Moji kamarádi Tomáš a Míša najedení a docela spokojení. Mimochodem Míša naší tour popsala taky u sebe na blogu, její článek si můžete přečíst tady.

Sapa výlet se velice vydařil a už teď plánujeme další. Proto radím, určitě se do Sapy nebojte zavítat! Bohužel vám neporadím, kde přesně jsou bistra, kam chodíme my. Sapa je totiž docela velká a dost zmatená, moje kamarádka Anička se mi svěřila, že se tam někdy nevyzná ani ona sama a to tam jezdí dost často. Proto bude nejlepší, když počkáte, až se spustí projekt mého kamaráda Jakuba a to sapamapa.cz. Tato stránka by měla být zanedlouho spuštěna a najdete tam právě, kde se nachází oblíbená bistra a co si tam dát. Dále by měla stránka obsahovat přehled surovin, které můžete ve vietnamských obchodech koupit (různé bylinky, exotické ovoce atd.). Sapamapa.cz je i na facebooku tady. 

Doufám, že se brzy odhodláte a Sapu navštívíte, protože to fakt stojí za to!